ABRAHAM-LOUIS PERRELET
Nekonečný pohyb
Když se Abraham Louis Perrelet 9. 1. 1729 narodil, koho by napadlo, že tento malý chlapec, který se právě narodil do světa v horách v oblasti Neuchâtel, byl předurčen stát se mistrem v svém oboru? Více než o dvě století později, je již respektován i obdivován a historici stále vzdávají poctu tomuto velkému muži.
Nadaný a obdařený výjimečným talentem, byl jedním z obdivuhodných vynálezců, disponujících i takovými lidskými vlastnostmi jako jsou pokora, inteligence, know-how a vášeň.
Stalo se to na rodinné farmě v Le Locle, pod pozorným dohledem Abrahama-Louise, kdy Daniel Perrelet (jeho otec, farmář a tesař), vyrobil během dlouhých zimních dnů některé velmi rafinované nástroje pro hodináře v regionu. A tak pod vlivem otcova podnikání, se Abraham-Louis ve velmi raném věku seznámil s hodinářskou prací. Brzy začal mít velký zájem o tuto činnost, která se na začátku století teprve rozvíjela. S přibývajícím věkem se rozhodl, že se hodinářství bude věnovat na plný úvazek. V této době již velmi dobře věděl, že i v budoucnosti se bude jeho život velmi úzce prolínat se vším, co doposud vyšlo z jeho dílny.
Vynalézavost Abrahama-Louise postupně překonávala všechny překážky. Tváří v tvář se postavil problémům s nedostatkem nástrojů a pustil se do vyrábění jejich dokonalejších verzí. Je považován za vynálezce seřizovacích nástrojů a strojů pro podávání čepů. Postupem času se tak dostal až k jeho srdeční záležitosti - ke strojku hodinek.
Bylo by možné představit si mechanismus, který po prvotním impulsu, bude i nadále fungovat do nekonečna? To byla otázka, která trápila našeho vynálezce. Tento problém však neměl řešení, zákony moderní fyziky zhatily dávný sen jednou provždy. Přesto byl Abraham-Louis Perrelet řemeslník, který přišel na alternativní řešení.
Od té chvíle, Abraham-Louis Perrelet věnoval většinu svého úsilí práci na systému, který by nahradil každodenní natahování hodinek. Inovoval a uplatňoval při tom svou inteligenci, fantazii i důvtip, aby dokončil sérii nových technik s cílem zlepšit fungování časoměřičů.
Kolem roku 1770 se pustil do hledání zcela jednoduchého, ale efektivního řešení natahování hodinek, které zatím nikdo neznal, ale které se zanedlouho mělo stát převratným vynálezem ve světě hodinek.
On byl první, který vyvinul rotační, oscilující závaží (tzv. "rotor"), sloužící k natahování hnací pružiny. Prvně jej použil v hodinkovém strojku a nakonec také úspěšně mechanismus dokončil. Tento průkopnický vynález byl oficiálně uznán v roce 1777.
Využití přírodní energie přivedlo Abrahama Louise k dalšímu z jeho vynálezů. V roce 1780 vytvořil první krokoměr, měření kroků a vzdálenosti při chůzi. Stal se prvním výrobcem hodinek s krokovým ústrojím, kroku s cylindrickým vláskem, oscilátoru s dvojitým vláskem, komplikací s kalendářem a s rovnicí času.
Nakonec doladil a vylepšil pastorek, soukolí, krokové ústrojí a natahovací mechanismus.
Pověsti o slavném vynálezci se rychle šířily v okolí. Stal se brzy známým mezi lidmi a ti začali uznávat jeho názory na mnoho věcí. Abraham-Louis Perrelet však nikdy nepřestal překvapovat své okolí. Jeho zručnost a výjimečná šikovnost s přibývajícím věkem rozhodně neklesala. Jako důkaz, že byl geniálním řemeslníkem i ve vysokém věku, vystavuje Mezinárodní Hodinářské muzeum La Chaux-de-Fonds, bezpochyby jeden z jeho posledních vyrobených kusů, který Perrelet vyrobil ve svých 96 letech!
Neúnavný průkopník, Abraham-Louis Perrelet zůstal pevně spojen se svým domovem. Žil celý život v rodinném domě v Le Locle a zemřel v roce 1826. Téměř 80 let tedy pracoval na vývoji hodinářské techniky. Jeho dědictví nikdy nezmizí a vrylo se do naší paměti navždy.
LOUIS-FREDERIC PERRELET
Významný dědic
Když se narodil dne 14. května 1781, Louis-Frédéric Perrelet, zdědil vlastnosti svého dědečka "hodinářského génia", Abrahama-Louise Perreleta. Byli si navzájem hodně podobní, a oba měli touhu objevovat nové věci. Abraham-Louis objevil ve velmi raném věku schopnosti svého vnuka pro učivo mechaniky a matematiky. Pod vedením svého dědečka, zamířil pak Louis-Frédéric do francouzského hlavního města. V té době byla hodnota zahraničního studia prakticky nevyčíslitelná.
Louis-Frédéric-Louis se dostal ve věku 21 let, do učení Abrahama-Louise Bregueta, v jehož dílnách se zdokonalil v odborné přípravě, kterou dostal od svého dědečka. Dostal za úkol školení hodinářů, nicméně jeho rostoucí zájem v oblastech souvisejících s astronomií, fyzikou a matematikou, jej vedl k tomu, aby zavedl tzv. "vědecké" hodiny. To bylo krátce před tím, než se představil jako nezávislý hodinář díky astronomickým hodinám, koncipovaným v roce 1815, které poté představil na Všeobecné výstavě v Paříži v roce 1823. Během tohoto období, Louis-Frédéric Perrelet založil vlastní ateliér ve spolupráci se svým synem Louisem. V této době byl na vrcholu své kariéry a dokonale integrovaný ve velmi uzavřeném okruhu talentovaných hodinářů. Jeho pověst vědce se rozšířila na všechny evropské dvory. Stal se hodinářem a mechanikem tří králů Francie - Louise XVIII, Charlese X a Louise-Philippa.
Na výstavě výrobků z Francouzského průmyslu v roce 1827, představil Louis-Frédéric Perrelet svůj výjimečný fyzikální a astronomický sčítač s vlečnou ručkou. Tento vynález, na který byl oficiálně udělen patent 03. 1828, mu vysloužil medaili Akademie věd v roce 1830. Stopy této výjimečné osobnosti můžete také najít v oficiálním prohlášení, které bylo otištěno v průběhu výstavy v roce 1939: "... Ve všech jeho výrobcích najdeme vynikající uspořádání a dokonalé provedení všeho, co opustilo jeho ruce, ruce schopného umělce, jemuž vděčíme za vynález stopek s dvojicí sčítačů."
Louis-Frédéric Perrelet, známý svým talentem a vytrvalostí, získal v roce 1834 kromě mnoha zlatých medailí titul rytíře Čestné legie. Toto ocenění jen potvrdilo jeho pověst v celé Evropě.
Chronograf s vlečnou ručkou je v současnosti ke zhlédnutí v Patek Phillipe muzeum v Ženevě, kde je za nejlepších podmínek uložen. Zůstává jedním z nejkrásnějších kousků úžasného období historie hodinářství a pro další generace je důkazem průmyslové tvořivosti a neuvěřitelného nadšení.